Súľovské skály jsou skalním městem z vápencových a slepencových skal, které je rozloženo v jedinečném půlkruhu. Poznávání této úchvatné a nezapomenutelné krásy se vyplatí věnovat nejméně jeden den a vhodný je turistický okruh, který vám ukáže to nejkrásnější ze Súľovských skal. Nepatří mezi ty nejméně náročné, ale stojí za to. Projděte celý komplex skal a poznejte tuto nádheru nejen zdola, ale i shora, z nádherných vyhlídek.
Súľovský okruh – základní informace a turistická trasa
- začátek trasy: parkoviště před obcí Súľov – Hradná (zelená turistická značka)
- délka trasy: 7,5 km
- převýšení: 290 m
- trvání: přibližně 5 h
Mimořádně oblíbená naučná stezka Súľovský okruh je středně náročná, má délku 7,5 kilometru a převýšení 290 metrů. Začíná a končí na parkovišti před obcí Súľov a vrcholí na hradě Súľov. Stezka je průchozí oběma směry. Po trase jsou umístěny tabule s informacemi o místní flóře, fauně a geologii. Časová náročnost přechodu je odhadována na 5 hodin. Vzdálenost je jen něco pod osm kilometrů, ale kvůli náročnému stoupání je trasa časově náročnější.
Súľovské skály – turistická trasa z Rajeckých Teplic
- začátek trasy: koupaliště Laura, (červená turistická značka)
- délka trasy: 17 km
- převýšení: cca 900 m
- trvání: přibližně 6 h
Súľovské skály jsou součástí Súľovských vrchů, které se skládají ze Skalek, Súľovských skal a Manínské vrchoviny. V případě, že máte chuť na delší, náročnější túru, můžete se na Súľovské skály dostat přímo z Rajeckých Teplic i pěšky. Tato túra začíná výstupem na Skalky, odtud pokračuje směrem na Lietavský hrad a odtud přímo na Súľovské skály. Přechod z Rajeckých Teplic do Súľova je dlouhý 17 kilometrů a zabere přibližně 6 hodin.
Zajímavosti na trase a v okolí
V Súľovských skalách se nacházejí různé bizarní útvary, nádherné trůny a galerie, velkolepá gotická brána, zříceniny zbojnického hradu a botanicky vzácné květiny. Súľovské skály jsou skutečnou perlou nejen Strážovské hornatiny, ale Slovenska vůbec.
Nejvyšší horou Súľovských skal je Žibrid (868 m n. m.), následuje Kečka (822 m.n.m.) a Brada (816 m. n. m.). Súľovské skály jsou dostupné z více směrů. Třeba i z Rajecké doliny, ze Súľova.
Gotická brána
Gotická brána je nejvyšší skalní branou Súľovských skal a jednou z nejznámějších a nejfotografovanějších skalních bran na Slovensku. Gotická brána dosahuje výšky asi 13 metrů. Vznikla zvětráváním súľovského slepence a perforací úzkého skalního hřebene zvaného Orgány.
Gotická brána dostala své pojmenování podle typického zalomení, které silně připomíná gotické portály. Toto pojmenování zavedl již Jan Císařovský v době rozvoje turistiky v Súľovských skalách. V minulosti se Gotická brána nazývala i Lomená brána.
Súľovský hrad
Súľovský hrad je v současnosti atraktivní ruinou, která se nachází v Súľovských skalách ve výšce 660 metrů. Hrad byl postaven v 15. století za účelem pozorování a obrany přilehlého okolí. Byl postaven mezi 3 mohutnými skalisky Súľovských skal. Byl tvořen dolním a horním hradem s výškovým rozdílem až 25 metrů. Dolní hrad tvořila obranná bašta s více podlažími. Do horního hradu se vstupovalo přes úzký otvor ve skále. Vstup byl ještě chráněn padacím mostem. Následně se strmým schodištěm vysekaným do skály stoupalo do horního hradu. Na nejvyšším místě horního hradu byla pozorovatelna s výborným výhledem na okolí.
Vrch Brada
Brada (816 m n. m.) patří mezi nejvyšší vrcholy Súľovských skal. Výrazný skalnatý vrchol poskytuje fantastické výhledy na okolní vrcholy a hřebeny. Vytváří v těchto místech výraznou dominantu. Tento nádherný vápencový dvojvrchol je vidět i z dalekého okolí.
Štefánikova vyhlídka
Štefánikova vyhlídka (703 m.n.m.) se nachází na hřebeni Súľovských skal. Je z ní nádherný výhled na celou dolinu Súľova. Turisté si mohou vychutnat výhled na protější hřeben s Kečkou a Žibridem, směrem na jihozápad zas na Malý a Velký Manín.
Obrovská brána
K nejpůsobivějším přírodním výtvorům Súľovských skal jistě patří mohutná Skalní brána ve Slopech, někdy označovaná i jako Obrovská brána či Panská brána. Zajímavostí tohoto 8 metrů vysokého útvaru je, že se o něm dochovala písemná zmínka již ze 13. století.
Šarkania díra
Volně přístupná puklinová jeskyně Šarkania díra (v překladu Dračí díra) je národní přírodní památkou. Její délka dosahuje 58 metrů a její výška 20 metrů. Jeskyně představuje významné archeologické naleziště. V minulosti se zde našly pozůstatky jeskynního medvěda a dokonce zbytky lidského osídlení až z doby kamenné. Místní legenda zařazuje k historickým obyvatelům Dračí díry i nebezpečného draka, který v ní prý dlouhá léta nacházel útočiště. Podle něj dostala i jméno.