Rajecká Lesná – Slovenský Betlém

Slovenský Betlém je obdivuhodné dílo mistra Jozefa Pekary z Rajeckých Teplic, které nezobrazuje jen Kristovo narození, ale také dějiny slovenského národa. Myšlenkou Jozefa Pekary bylo začlenit do biblického prostředí obrazy ze života slovenského lidu. Každý návštěvník tady určitě objeví i motiv podobný vlastnímu domovu.

slovenský betlehem

Dílo zobrazuje typické práce a řemesla, kterými se slovenský lid zabýval. Najdeme zde bohatství národních krojů, zobrazení lidových zvyků a tradic a ilustraci každodenního života ještě z dob, kdy Slováci budovali hradiště a osady, obdělávali půdu a chovali dobytek. Později sice začali stavět i města, hrady, kostely a honosné měšťanské domy, ale většina obyvatel stále žila na venkově v dřevěných domech, kde si po staletí uchovávala své zvyky a obyčeje. A jejich odrazem je Slovenský Betlém v Rajecké Lesné. Navštivte ho i vy.

Základní informace o Slovenském Betlému

  • otevírací hodiny: pondělí – neděle: 9.00 – 12.30, 14.00 – 17.30
  • vstupné: dobrovolné
  • správce: Farní úřad v Rajecké Lesné
  • vzdálenost od Rajeckých Teplic: 13,2 km

Slovenský Betlém je návštěvníkům přístupný každý den od 9:00 do 12:30 a v odpoledních hodinách od 14:00 do 17:30. Během státních svátků je Slovenský Betlém otevřen stejně jako v neděli. Vstupné je dobrovolné, protože krytí finančních nákladů spojených s provozem a údržbou Slovenského Betléma zajišťuje farní úřad v Rajecké Lesné. Součástí budovy Slovenského Betléma je i Galerie v prvním patře, kde jsou vystaveny dřevořezby významných rajeckých řezbářů.

Slovenský Betlém

Slovenský Betlém v Rajecké Lesné vytvořil mistr Jozef Pekara, který na tomto díle začal pracovat už v roce 1980. Betlém vznikal celých 15 let a v současnosti je umístěn v Domě Božího milosrdenství v Rajecké Lesné.

Nádherná expozice je výjimečná tím, že nezobrazuje pouze Kristovo narození, ale zároveň i dějiny slovenského národa. Nejedná se tedy o slovenský Betlém, protože je umístěn na Slovensku, ale proto, že kromě narození Krista zobrazuje i zrod a počátky slovenského národa. Betlém je totiž zapracován do scenérie nejvýznamnějších slovenských památek. Je zde ztvárněn běžný život i pracovní činnosti slovenského lidu.

Scéna Božího narození se nachází uprostřed díla a je začleněna do obce Rajecká Lesná. Kolem ní jsou zastoupeny všechny slovenské regiony svými nejznámějšími místy a památkami. Najdeme zde hrady, katedrály, ale i tatranské štíty a jiné typické symboly slovenské krajiny.

Tvůrce Slovenského Betléma

Řezbář Josef Pekara se narodil 15.6.1920 v Borském Petru. Bydlel v osadě Šuja u Rajce a později přímo v Rajeckých Teplicích, kde v roce 2005 i zemřel.

Výběr profese u něj nebyl náhodný. Vztah ke dřevu a práci s ním měl už od dětství. S dřevem byla rodina spjatá odjakživa. Jeho otec byl bednář a starší bratr Jan pracoval jako řezbář. Sám Josef Pekara začal používat dláta už jako desetiletý chlapec. A protože v něm otec rozpoznal talent, do učení ho poslal k vyhlášenému řezbářskému mistrovi Josefu Brieštenskému. Pod jeho vedením získal Pekara nejen potřebnou dovednost, ale také dále rozvíjel kreativní přístup k tvorbě. Díky tomu se stal návrhářem v lidověuměleckém družstvu Řezbář v Rajci nad Rajčiankou, kde pracoval od roku 1950. Po odchodu do důchodu si splnil dávnou touhu – udělat něco velkého a nezapomenutelného. Mělo to být dílo, kde budou soustředěny všechny dosavadní zkušenosti. Dílo, které bude jedinečné, reprezentativní – slovenské. A tak vznikl Betlém v Rajecké Lesné.

Historie obce Rajecká Lesná

Historie Rajecké Lesné se pojí s osadou Frivald. První písemná zmínka o obci ve skutečnosti pochází již z roku 1413, kdy Stibor ze Stibořic udělil dědičné rychtářství ve Frivaldu za věrné služby Michalu Valachovi.

V 16. století žoldnéři Frivald vypálili a zpustošili. Současně zničili i další obce Lietavského panství. Od poloviny 16. století až do roku 1626 pak patřil Frivald Lietavskému hradnímu panství a od roku 1626 až do roku 1848 potomkům Thurzovců. Rod Frivaldských si své postavení dědičných rychtářů zachoval až do druhé poloviny 18. století, kdy Marie Terezie instituci dědičných rychtářů zrušila.

Je pozoruhodné, že Frivald patřil většinou mezi významnější obce, protože v urbářích, jakož i v jiných písemnostech, je uváděn hned za městem Rajec. Dnes je už z Frivaldu Rajecká Lesná. Až tak moc se však nezměnila, naštěstí. V 17. století se totiž v jistých dokumentech píše, že osada Frivald je malá osada, obemknutá a krytá hustým lesem, a vede do ní úzká cesta. Dostupnost je v současnosti samozřejmě lepší, ale kouzelná příroda zůstala. Rajecká Lesná je prostě rájem v lese.

Scroll to Top